Jižní tradiční styly a jejich historie.





  1. Úvod
  2. Předchůdce všech jižních stylů a Okinawského Karate
  3. Jižní Kudlanka
  4. Wing Chun
  5. Lodní pěst
  1. Úvod

Dovolil jsem si ujmout se představení stylů kung fu, které jsou označovány jako jižní. Jsou zde velké kulturně historické odlišnosti a proto by tento seriál mohl být zajímavý pro všechny členy federace, i když jižní styly necvičí. Může to pomoci pochopit odkud pramení právě tyto odlišnosti.

Obecně oblast jižních stylů koreluje s rozdělením Číny na severní a jižní Dlouhou řekou, tedy vše, co vyniklo na sever od dlouhé řeky, jsou styly severní a vše co vzniklo na jich od dlouhé řeky, jsou styly jižní. Nemohu se tedy pasovat na specialistu všech jižních stylů, neboť tak rozsáhlé území se nedá obsáhnout, ač jsem je skoro celé procestoval. Z oblasti více na sever, ač stále jižní kung fu, jen pro zajímavost uvedu dva styly, se kterými mám nějakou osobní zkušenost.

Předem podotýkám, že mé přepisy znaků budou v kantonštině (jyutping), ale budu uvádět znaky, aby jste si mohli přeložit do mandarínské verze
transkripce ať už pevninské, taiwanské nebo české. Důvod je čistě praktický, neboť mluvím kantonskou čínštinou a většina informací se ke mě dostává v tomto jazyce.

Tedy budu se převážně věnovat v této práci styly třech provincií Fukgin
(Fujian 福建), Gwongdung (Guangdong 廣東) a Gwongsai (Guangxi 廣西), neboť většina jižních stylů buď má v této oblasti kořeny, nebo se v těchto oblastech vyvíjela velmi intenzivně. Proč? Neboť se jednalo o obchodně velmi významná centra a proto se společenský život vyvíjel tam. Určitě byli styly i např. v provincii Wunaam (Hunan 湖南), jenže šlo o zemědělské oblasti a tak se styly z těchto oblastí rozšiřovali a vyvíjeli jen minimálně.

Na rozdíl do Delty Perlové řeky, nebo i delty Dlouhé řeky, kde vzkvétal
obchod a tak mnoho mistrů odcházelo za prací do těchto míst a i tak
docházelo k vzájemné výměně a ovlivňování stylů, ale i k jejich šíření.

Samozřejmě další šíření zapříčinila migrace především z této oblasti
přes Hongkong a Macao a to do komplet jeho východní Asie, Austrálie,
Amerického kontinentu a Západní Evropy, proto také známe čínská bojová umění pod názvem Kung Fu (Gung fu 功夫), neboť v kantonštině se výraz Wushu (mou seot 武术) jako označení bojových umění nepoužíval. Jelikož se jedná opravdu o velmi odlišný jazyk s jiným vývojem, tak je to logické.

Osobně jsem žil v Gwongdung provincii 廣東s ve městě Fatsaan 佛山, od roku 2009 do roku 2019. A poprvé navštívil v roce 2003. Od roku 2011 do roku 2016, jsem pracoval v China Foshan Martial Arts Association jako vedoucí oddělení mezinárodních vztahů.

Fatsaan jako město byl velmi významným střediskem odkud se právě mnoho jižních stylů rozšířilo po celém světě a to především kvůli keramickému průmyslu, který má v tomto městě vice jak 1000 letou tradici. Za místo vzniku se považuje, ač né úplně přesně, pro styly Wing Chun/Yong Chun (Wing Ceon 咏春拳), Hung Gaa Kyun/Hong Jia Quan (洪家拳) a Coi Lei Fat/Cai Li Fo (蔡李佛拳).

Avšak i všechny tyto styly mají počátek v Jižním Shaolinu, ať už
existoval nebo byl jen legendou. Své výzkumy jsem prováděl, jak ve Fatsaanu, tak v Hongkongu, Fukginu a WaiZau, tak ale i například ve Vietnamském Saigonu, kde žije miliónová populace „overseas Chinese“, kteří i dnes jako 4 a 5 generace stále mluví naprosto plynnou kantonštinou.

Já se věnuji stylům jižního kung fu od roku 1998, kdy jsem studoval
Wing Chun u Ivana Rzounka sifu a od roku 2008 na jeho doporučení Hung
Sing Coi Lei Fat (鸿胜蔡李佛, kterému se již aktivně nevěnuji, ale je v naší škole vyučován mým nejstarším studentem, který pokračuje v mnou
nastoupené cestě a jezdí pravidelně každý rok na delší dobu tento styl
do Fatsaanu studovat. Osobně se tedy věnuji od roku 2010 stylu Bílého
obočí – Fatsaan Baak Mei Kyun (佛山白眉拳) a Jižní Kudlance – Zyu Gaa Tong Long Kyun (朱家螳螂拳).

2. Předchůdce všech jižních stylů a Okinawského Karate

Ať již je Jižní Shaolin pouze legendou nebo skutečně existoval,
podstatné je, že pravděpodobným základem všech jihočínských stylů jsou
tzv. Styly Pěti Předků tedy 5 zakladatelů těchto rozdílných linií.

Ať již jakkoliv hledáme, tak většina legend všech stylů Jihočínského
kung fu se odkazuje na svůj vznik ve spojitosti s Jižním Shaolinem.
Tyto legendy budu připomínat u popisu jednotlivých stylů.

Je velmi málo pravděpodobné, že existovalo něco, jako obdoba severního
Shaolinu, ale více než jisté, že existovali kláštery, kde se ve větší, či
menší formě bojová umění provozovala. (Sám jsem byl ve dvou „Jižních
Shaolinských“ chrámech, které nově vznikly na údajném území a základech vyhořelého Jižního Shaolinu.

Jelikož, se legenda o jižním shaolinu rozšířila z Hongkongu a především
díky Hongkongské kinematografii, budu znovu používat kantonský přepis
Naam Siu Lam Zi 南少林寺 。

Ač tedy již Jižní Shaolin existoval nebo ne, tak je podstatné, že je
považován za pramen, většiny jižních stylů a většina ze mistrů k němu
odkazují svou historii. Jsou to krásné legendy, které mají svou důležitost v kulturní tradici jižní Číny, jako takové.

Přesuneme se tedy dnes do provincie Pukgin (Fujian), pravděpodobně do
okolí dnešního města Cyun Zau (QuanZhou, 泉州) , kde se údajně nacházel
Jižní Shaolin a dnes tam stoji jedna z těchto replik a cvičí se tam.
Pramenem vzniku jižních stylů je tedy pravděpodobně styl nazívající se
Ng Zou Kyun (五祖拳, styl Pěti Předků) mezi něž patří –

1. Daat Zyun Kyun (達尊拳) – učení dechu a „železné košile“ Bodhidharmy.
Můžeme částečně vysledovat v mnoha stylech jižního kung fu, alespoň
nějakou součást tohoto odkazu.

Ať již se jedná o například cvičení tzv. „železné dlaně“ (鐵砂掌功), v ČR
prezentuje škola George Huška sifu a jeho studentů, tak třeba i Sama
Sing Ceoi (三星搥) – otužovací techniky v Hung Kyun, Choi Let Fat, ale i
všech stylů našeho Hakka Kung Fu Clubu, například 三步戰
Jedná se defacto o tzv. tvrdý hei gung (氣功). Osobně jsem viděl cvičení
tzv. železné košile v jedné vesnici provincie Wubak (Hubei).

Video k Daat Zyun Kyun (達尊拳)

https://www.youtube.com/watch?v=pfS-KVEwjT0

a zde velmi pravděpodobně, odvozená sestava vnitřního cvičení do stylu
Jižní Kudlanky 南螳螂拳。

https://www.youtube.com/watch?v=NStMkhjuQrI&list=PLAH5yyJgfQxnVMgJ7v9scLDF3COAtp6F9

2. Lo Hon Kyun (羅漢拳) neboli Arhatova pěst, je pravděpodobně základem všech stylů odkazujících se v jižní Číně na tzv. Fat Gaa (佛家), především styly Lau Gaa (刘家), Lei Gaa (李家), Mok Gaa (莫家), Choi Gaa (蔡家) a Hung Gaa (洪家), které se považují za 5 nejvíce rozšířených „původních“ stylů jižního kung fu, se vždy částečně odkazují na svůj původ od Fat Gaa, tedy Budhovu pěst, což může, ale zcela obecně znamenat odkaz právě na svůj původ z Jižního Shaolinu, ale i například Choi Lei Fat, jehož třetinu stylu tvoří Fat Gaa údajně pocházející z provincie Gwong Sai, ale od mnicha z jižního Shaolinu a je kombinaci Choi Gaa, Lei Gaa a Fat Gaa. Ale dodnes má mnoho jižních stylů formu, která se nazývá Lo Hon Kyun. V naší linii Bak Mei mame dokonce 2.

Zde video označované za původní Lo Hon Kyun:

https://www.youtube.com/watch?v=kxynFupVczI

3. Taai Zou Kyun (太祖拳) odkazující se na zakladatele dynastie Song,
císaře Taai Zou „Tai Zu“ – volně přeloženo – převeliký předek – osobním
jménem Zhao Kuangyin v pinyin. Zde je vlastně již velmi dobře vidět
spojitost se všemi styly minority Hakka, ale i s Okinawským karate.
Jedná se o trénink, hei „qi“ a ging „jin“ (勁) .

https://www.youtube.com/watch?v=PZNzjAdXjEY&list=PLcZZLsGH-ptfRhmlNUtY9QRmA8sO7shL8&index=2

https://www.youtube.com/watch?v=qM-FXJC0X0k&list=PLcZZLsGH-ptfRhmlNUtY9QRmA8sO7shL8&index=1

Hakka kyun zde –
https://www.youtube.com/watch?v=8SlyjJ6YiBI

4. Baak Hok Kyun (白鶴拳) – jeden z nejvlivnějších stylů jižního Shaolinu,
ale možná celého kung fu (wushu) vůbec, neboť primárně z něj vzniklo
Okinawské karate, má prokazatelný vliv a je z něj pravděpodobně odvozena Jižní Kudlanka, Baak Mei, ale i velmi pravděpodobně je prazákladem kantýnského „Wing Chun“ (zde používám nejzažitější přepis, ač neodpovídá kantonskému přepisu Yale nebo Jyut Ping, tak je nejrozšířenější a znám po celém světě především díky Bruce Leem), neboť dnes praktikovaný „Bílý Jeřáb“ pochází z okresu Wing Ceon (永春)ve Fujianu. Mnoho stylů jižního kung fu používá pohyby „jeřába“ ať už je to Hung Kyun, nebo například Choi Let Fat, ač esenciálně tyto styly Bílému Jeřábu podobné nejsou.

https://www.youtube.com/watch?v=VLLxz_Bcg9k

https://www.youtube.com/watch?v=P5iL0kTCbb0

5. Hau Kyun (猴拳) Opičí pěst – zde bohužel nevidím žádnou návaznost s
tím, co jsem viděl cvičit v pevninské Číně a myslím, že nejpodobnější
tomuto stylu původnímu z jižního Shaolinu je Opice (大聖劈掛門) Daai Sing Pek Kwaa Mun – velmi rozšířená v Hongkongu. Tento styl proslavil především mistr Chan Sau Chung sifu, který vychoval mnoho šampionů ringových zápasů ve své době vyhráli 4. šampionáty Jihovýchodní Asie.

Zde Chan sifu v již pokročilém věku v USA.

https://www.youtube.com/watch?v=tvTo75cA49M

Jedna další ukázka, jeho studenta.

https://www.youtube.com/watch?v=jG9mnyMq3ao

Zápas studenta Chan Sau Chung Sifu – tohoto závodníka osobně velmi
dobře znám a má jednoho studenta v ČR.
https://www.youtube.com/watch?v=qm5YPpVnM6c Před dalším dílem, bych rád znovu zdůraznil jednu věc.

3. Jižní Kudlanka

Jižní Kudlanka je styl absolutně odlišný od Kudlanky severní
Shandongské, jak vždy říkával George Hušek sifu, jsou to dvě rozdílná
zvířata.
Každopádně zde můžeme dosedávat přímou souvislost s Jižním Shaolinem a to nejen podobnost způsobu cvičení, ale i geografickou. Jižní Kudlanka, je stylem kulturní minority Hakka, nacházející se v Jižní Číně od
dynastie Jižní Song, tedy někdy od 13. století, Hakkové migrovali od 4.
století našeho letopočtu. Jsou držitelé svébytné kultury a vlastního
jazyka. V pinyinu „Kejia ren“ neboli hosté.

Po příchodu do Jižní Číny se usazovali v kopcovitých terénech a
udržovali si kulturní odlišnost is částečnou izolací od ostatních etnik
zde již žijících. Hlavním typickým znakem jsou generační „pavlačové“
kruhové a někdy i čtvercové domy zvané Tou lau „Tu lou“ (土楼), mimochodem jsou logem našeho Hakka Kung Fu Club. Hakkové se tedy usídlili především v provinciích GwongDung, FukGin, GongSai a GwongSai „Guangdong, Fujian, Jiangxi a Guangxi“ (廣東, 福建,江西 a 廣西).

Hakkové jsou rozšířeni dnes po celém světě především Taiwan, Singapore,
Malajsie, Jamaica a Hong Kong a jejich komunita čítá asi 80mil. lidí.
Pro vývoj jejich bojových umění jsou důležitá dvě fakta, největší
komunita v pevninské Číně se nachází na hranici provincií GwongDung a
FukGin, tedy nedaleko od oblasti, kde se pravděpodobně nacházel „Jižní
Šaolin“ (ať již to s ním bylo, jakkoliv, a je velmi pravděpodobné, že
byl pouze jedním z klášterů a možná jich bylo více, kde se kromě
Buddhismu pěstovalo i cvičení gung fu, tedy nebyl přesně obdobou Šaolinu severního). Hakkové tedy byli geograficky a etnicky ideálním etnikem, kde se mohla bojová umění šířit a uchovávat neboť se do dnes jedna o poměrně uzavřenou komunitu.
Druhým faktem bylo Taipingské povstání v polovině 19. století, jehož
vodní bylo převážně z řad Hakka minority. Tedy jižní kudlanka je výhradně styl který se do poloviny 20. století šířil pouze v komunitě Hakka, ke změně přispěla až 2. světová válka.
Dnes existují 4 hlavní linie Jižní Kudlanky.

1. Pravděpodobně nejpůvodnější je Zyu Gaa Tong Long (朱家螳螂), podle
historie Zyu Ga Mantis Hongkongské a americké větve je tato linie
nejstarší a nejpůvodnější, a jejim zakladatelem byl Zhy Fuk To, který
měl být členem císařské rodiny dynastie Ming a měl začínat své cvičení v
Severním Šaolinu a poté se přesunout do jižního. Což je krásná, ale
pravděpodobně úplně smyšlená legenda.
Dle mých vlastních výzkumů, je nejpravděpodobnější historicky první
osoba tohoto stylu Zyu Aa Naam (朱亞南), který pocházel z oblasti západně
od MuiZau (梅州) centra minority Hakka.
Díky svému otci, a svému špatnému zdravotnímu stavu, se v sedmnácti
letech seznámil se shaolinským mnichem z provincie FukGin, který se
zabýval bylinami a tradiční medicínou. Díky léčbě si časem vybudovali
velmi blízky vztah. Shaolinský mistr zenového buddhismu vyléčil mladého Zyu Aa Naama. Během léčby, když poznal jeho charakter a usoudil, že je vhodným následovníkem Zenového řádu, vzal mladého Zyu Aa Naama s sebou zpět do Jižního Shaolinu. Ten se poté inspiroval, kudlankou bojující s malým vrabcem a pravděpodobně, takto vznikl tento styl. Který stejně jako následující větev vede, přes hlavního šiřitele stylu velmistra Lau Seoi (劉瑞), který byl druhou generací studentů tohoto stylu.
Jižní Kudlanka má nejdůležitější sestavu Saam Bou Zin, který je vlastně
druh HeiGungu „Qigong“ (氣功).

Velmi těžké najít přehratelné video – Sledujte od 4 min

https://www.youtube.com/watch?v=EB-N1h_pp0o

2. Zau Gaa Tong Long často psáno jako „Chow Gar“ (周家)má pravděpodobně stejnou linii jako předchozí styl. A je nejvíce rozšířena po světě díky velmistru Jip Seoi (葉瑞), který byl jediným studentem Lau Seoi sifu nepocházejícím z minority Hakka v Hongkongu. Z jeho života, se jižní
Kudlanka rozšířila především do Austrálie, ale i Ameriky a západní
Evropy. Je tedy nejdůležitější osobou z hlediska šíření tohoto stylu.
Proč dvě jména, je velmi pravděpodobné, že velmistr Lau neuměl psát a
velmistr Jip Seoi, jako jeho žák neuměl Hakka. V jazyce Hakka je
výslovnost, znaku 朱 a 周 velmi podobná a tak došlo pravděpodobně k
záměně, ale je také možné, že k záměně došlo úmyslně, aby se jejich
větev odlišila. Ať je to již jakkoliv, tak je nepopiratelné, že velmistr Jip Seoi, má největší zásluhu na rozšíření tohoto stylu po celém světě.

Video velmistra Jip Seoi a Saam Bou Zin –

https://www.youtube.com/watch?v=dBMj9NuhiKI

Dokument BBC

https://www.youtube.com/watch?v=WZrNnnjNzUY

Studenti z Austrálie video použití –

https://www.youtube.com/watch?v=kkg8MJwTmUM

https://www.youtube.com/watch?v=q1Tc7IzQUJ0


Vzhledem k rozporům, které kvůli jménu panují se dnes tedy shodne uvádí Naam Tong Long (南螳螂).

3. Větev, která se uvádí, že její původ je z provincie GongSai (江西),
Zuk Lam Tong Long (江西竹林螳螂). Podle legendy tohoto stylu, )považuji však za velmi nepravděpodobné) byl tento styl vytvořen mnichem v provincii SaanSai 山西 v pohoří Ng Toi Saan(五台山)v klášteře Zuk Lam Zi – klášter „Bambusového lesa nebo háje“ a provincie GongSai, kde je, ale jako i v mnoha dalších provinciích a pohořích celé Číny také „Klášter Bambusového háje“.

„Proč toto považuji za nepravděpodobné“ je pokud se podívat na tento
styl, tak nemá mnoho rozdílů od stylů předchozích a vzhledem odlišnosti
Kudlanky Jižní a Kudlanky Severní, je spíše pravděpodobné, že mohlo
dojít k nějakému vlivu severních stylů z provincie SaanSai, která byla
Mekkou především stylu Jing Ji Kyun „Xing Yi Quan“ (形意拳).

Ať skutečnost vypadá jakkoliv, tak Zuk Lam, je velmi rozšířeným stylem,
klade důraz na trénink explozivity a síly, často zničí z 15 až 30 kg
závažími na zápěstích. Tento styl byl vyučován v Hakka asociaci a odborech lodních doků. Tak došlo k jeho velkému rozšíření v Hongkongu, kde bylo loďařství velmi rozšířeným průmyslem. Také je velmi pravděpodobné že hlavním důvodem tohoto názvu bude cvičení saan sau na bambusových trsech nebo panácích. Ale je to pouze má osobní analýza zjištěných okolností.

https://www.youtube.com/watch?v=mSc_m0LKhX8

4. Styl Kudlanka železného buvola (鐵牛) byla přejmenována na počest
svého učitele studenty Coi Tit Ngau (蔡 鐵牛). Přezdívku si vysloužil pro
svou sílu a schopnost odolat úderům soupeře. Bylo také známo, že se
zúčastnil povstání boxerů (1900) bojujících proti vládě Ching za obnovení vlády Ming.

https://www.youtube.com/watch?v=QJefOF4kIAM

https://www.youtube.com/watch?v=j5eOX1A8DNA

4. Wing Chun

Další díl se bude zabývat asi na světě nejrozšířenějšímu stylu jižního
Kung Fu, tedy stylu „Wing Chun“ zde používám nejčastěji zažitý přepis.
Dle Jyutping by to byl Wing Ceon Kyun (詠春拳)

Je asi jedno, jestli je prokázána kontinuita mezi Wing Chun Bílého
Jeřába či nikoliv. Z hlediska mého pohledu, tam jasná souvislost je, pokud budete tyto styly analyzovat, tak tam souvislosti uvidíte. Každopádně je Wing Chun, tak jak ho známe tak je především to, co světu především představila linie pocházející z Fatsaanu, tedy Jip Man „Yip Man“ Wing Chun.
Nabudu se zabývat pravdivostí legendy o Ng Mui, mnišky z Jižního
Kláštera Shaolin. Ale projdeme linie, které jsou historicky doložitelné a
spadají do kmene Wing Chun nejrozšířenější části tohoto stylu a to Wing Chun, tak jak se vyvinul ve městě FatSaan (佛山)“Budhova hora“ a jeho
okolí provincie Gwongdung, v deltě Perlové řeky.

Asi nejdetailnější a nejpřesněji rozepsanou linii stylu Wing Chun a
popis všech odvětví nejlépe naleznete zde na stránkách Ivana Rzounka
sifu, který je prvním učitelem toho stylu v ČR, ale především jezdí
pravidelně přes dvacet let do Číny, nejen cvičit, ale i provádět výzkum
právě v oblasti stylu Wing Chun a jeho historie, proto pro zájemce o
více detailů k historii, odkáži na jeho stránku zde:

http://wing-chun.cz/wp/historie/

Zpět tedy k Fatsaanu, oblast je hustě poseta řekami a říčkami, které
jsou mezi sebou propojeny a hlavně zde byl velmi po několik staletí
rozvinut keramický průmysl, ale i obchod se zlatem a důležitými
surovinami. Tato oblast byla velmi dobře propojena až do moře, kde v
deltě Perlové řeky na jedné straně leží Hongkong a na straně druhé
Macau. To zapříčinilo, od poloviny 19. století neskutečný rozvoj
obchodu. A tak se do těchto míst stahovali i učitelé bojových umění a
Budhismu. Ale také zde na tzv. „rudých junkách“ žili herci Kantonské
opery, kteří mohli lehce měnit místo vystoupení a uživit se velmi dobře
v této oblasti. Bylo to ale také podhoubí pro vznik všemožných tajných
spolků a asociací, které chtěli svrhnout dynastii Cing (清)“Qing“ a
navrátit moc dynastii Ming (明).

Tak se tedy kombinací rozvoje obchodu a napojením na západ stalo to, že
právě z této oblasti se gung fu začalo šířit do celého světa a
nejznámějšími osobnostmi čínského bojového umění jsou právě lidé původem z Fatsaanu. Wong Fei Hung, Bruce Lee, Jip Man ti všichni pocházeli z této oblasti. Také jedna z úplně prvních kung fu škol na západě byla škola Choi Let Fat velmistra Lau Bun, který již v roce 1931 založil první školu Kung Fu na západním pobřeží. Sam se učil od mistra Yuen Hai právě z Fatsaanu. Také ze stejného důvodu se na západě používá výraz Kung Fu/Gung fu, neboť kantonština nepoužívala a do dnes minimálně používá výraz Mou Seot „Wu Shu“ (武术).

Začneme tedy tou nejrozšířenější linií a to linií do které patřil i
Bruce Lee a právě proto je tato linie tak rozšířena, tedy linie
velmistra Jip Mana, „Yip Man“. Dalším důvodem tohoto rozšíření je, že
velmistr Jip Man emigroval s nástupem komunistů k moci do tehdy Britské kolonie Hong Kong. Tak se vlastně většina stylů mohla na západě
rozšiřovat neboť mnoho mistrů v Hongkongu mluvilo i úředním jazykem –
angličtinou.

1. „Yip Man Wing Chun“(葉問詠春) – tato linie rodáka z Fatsaanu je asi tou
neslavnější a to především tím, že díky studentovi velmistra Jip Mana je
Wing Chun známé v západním světě, nebyl jim nikdo jiný než Bruce Lee
nebo také Malý Drak Lei „Lei Siu Lung“ (李小龍). Bruce Lee, ať již má mnoho lidí k jeho cvičení, originalitě atd. mnoho výhrad, tak představil Wing Chun západnímu světu a přispěl k jeho popularitě asi největším dílem. Kdyby nebylo Bruce Lee, tak pravděpodobně jen málo lidí v Západním světě bude vědět, kdo je to velmistr Jip Man.

Fatsaanská linie Wing Chun má tři formy (sestavy) beze zbraně – Siu Nim
Tau (小念頭), Cum Kiu (尋橋), Biu Zi (標指), dále sestavu a cvičení na dřevěném panákovi Muk Jan Zong (木人樁) a dvě sestavy se zbraněmi – Luk Dim Bun Gwan (六點半棍), Baat Zaam Dou(八斬刀)
A Wing Chun je především znám svou metodou nácviku cvičení ve dvojicích a přípravou na boj na krátkou vzdálenost, nazývající se Ci Sau (黐手) – lepící ruce.

Dnes obecně můžeme linii po velmistru Jip Manovi rozdělit na dvě,
Fatsaanská, tedy jeho studentů do roku 1949 a jejich pokračovatelů a
Hongkongská po útěku před komunistickým režimem do Hongkongu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ip_Man

Zde základní přehled ze života velmistra Jip Mana, zde bych jen
doplnil, že nebyl policistou ve městě Fatsaan, ale jen jakou si pomocnou
službou. Nikdy nebojoval s Japonci, jak je ztvárněno v nové romantické
sérii o jeho životě. Osobně jsem potkal dva jeho studenty, dva z Fatsanské linie, mistra Lun Kai (倫佳), syn velmistra Gwok Fu (郭富, nejstaršího studenta velmistra Jip Mana – Gwok Wai Zaam (郭偉湛) a mistra Wong Long (黄朗) z Hongkongu.

Lun Kai sifu

https://www.youtube.com/watch?v=Sk_XxDg5350&list=PLCFs1-SQzpHFGWstJhwor3WHWr_3HTy80&index=2

https://www.youtube.com/watch?v=AI70gGdRhaQ

Wong Long sifu

https://www.youtube.com/watch?v=60f38xFDH88


2. Další ve Fatsaanu asi nejrozšířenější linii toho stylu je Yui
Choi/Yui Kai Wing Chun – v jyutping přepisu – Jiu Coi/Jiu Kei, jehož
synové i nadále vyučují a šíří tento styl po celém světě, tedy jedná se
o velmi rozšířený styl i mimo Čínu. Zajímavostí této linie wing chun, je
že v historické linii prochází přes velmistra Jyun Zai Wan (阮济云), který ve 20. letech emigroval do Vietnamu a vyučoval zde Wing Chun, tedy Vietnamský Wing Chun kde je tento velmistr znám pod jeho Vietnamským jménem Nguyễn Tế Công, který máme i u nás v ČR, pochází právě od něj.
Video, které ukazuje Yui Choi Wing Chun (někdy také přezdívaný Hadí
Wing Chun) sestavu na panákovi mistra Yiu Zong Keong (姚忠強) sifu.

https://www.youtube.com/watch?v=xHlGGSOyNk0

zde jen pro porovnání Vietnamský Wing Chun

https://www.youtube.com/watch?v=Q6QGsjrFBxc

3. Uvedu jinii od také poměrně velmi rozšířenou a to linii, od mladšího
bratra velmistra Jyun Zai Wan – Jyun Kei Saan (阮奇山), nejčastěji
přepisováno jako Yuen Kay Shan Wing Chun, oba bratři pocházeli z velmi
bohaté rodiny, jejich otec byl majitelem továrny na „zábavní
pyrotechniku“ proto si mohl dovolit aby jeho dva z pěti synů studovali u
nejvyhlášenějších učitelů té doby. Zde se ovšem v mnohém rozchází
jednotlivé prameny rodokmenu stylu těchto dvou bratří. Což znovu není
předmětem mého počinu ověřovat pravost všech dostupných zdrojů, je to
práce na desítky let. Každopádně se zde objeví jméno, které je pro
historii Wing Chun velmi důležité a to je velmistr Fung Siu Cing (冯小青), rodák z města SheunDak (顺德), dnes součástí Fatsaanu. Odtud pocházel i praotec Bruce Lee, ale také například velmistr Can Waa Seon (陳華順).

3.1. Pro nás je, ale především důležité, která linie dnes prezentuje
linii tohoto stylu, tím je především linie velmistra Sum Nanga (岑能) Sum
Lung, ale budeme používat zažitý přepis – Sum Nung, který byl možná
jedním z prvních nečíňanů cvičících Wing Chun, velmistr Sum Nang se
narodil v Peru čínskému otci a peruánské matce. Při návštěvě babičky v
Číně se svým otcem, je zastihla 2. světová válka a došlo k napadení Číny
Japonci, otec velmistra Sum Nanga zemřel v sutích domu po bombardování, tak se Sum Nung ocitl bez jakéhokoliv spojení s rodinou v Peru a zůstal až do své smrti v Číně.

Zde videa velmistra Sum Nunga:

https://www.youtube.com/watch?v=qMykCjEVB3c

3.2. Mai Gei Wong Wing Chun, je velmi, v Jižní Číně, ale i ve světě
rozšířená linie pocházející od Jyun Kei Saana a jeho studenta velmistra
Wong Zing (黃禎), Mai Gei Wong (米机王) byla přezdívka velmistra Wong Wu Fonga (znovu používám již zažitý přepis), Velmistr Wong WuFong, se o bojové umění zajímal od dětství, byl zkušený v mnoha stylech. Cvičil
„Severní Shaolin“, „Tai Ji“, „Pakua“, „Xing Yi“, „Tai Hoi“, „Mok Ga“,
západní box, zápas a věnoval se i vzpírání. U Mistra Wong Jing se začal
učit, když ho jako jediný z Mistrů, které potkal, dokázal v přátelském
souboji porazit. Ten ho taky poslal cvičit na několik měsíců do školy
jiného žáka Yuen Kay Shana, Mistra Sum Nung, aby získal náhled na Wing
Chun i z jiného směru. Odtud pochází některé cviky „San Sik“ a další
techniky, které Mistr Wong Wu Fong zahrnul do svého stylu „Mai Gei Wong Wing Chun“. V šedesátých a sedmdesátých letech byla linie „Mai Gei Wong“ Wing Chun nejsilnější školou tohoto stylu v okolí měst Fatshan a
Guangzhou. Velmistr Wong WuFong zemřel v roce 1998.

Škola je reprezentována dnes v Kantonu v jižní Číně jeho synem mistrem
Wong Nim Yi (黃念怡) (znovu používám již zažitý přepis) a v Evropě
reprezentovaným jeho Českým studentem Ivanem Rzounkem sifu. Wong NimYi – Velmistr Wong WuFong naučil Wing Chun Kung Fu všechny své děti. Jedním z nich je Mistr Wong Nim Yi, který žije a vyučuje v jihočínském městě Guangzhou. Kung fu se věnuje od útlého dětství pod dohledem svého otce, ale i jiných významných Mistrů. Svoji vlastní školu kung fu slavnostně otevřel a nechal úředně registrovat v prosinci 1998. Do té doby vyučoval ve škole svého otce, kterou po jeho smrti de facto převzal.
Zajímavostí stylu je odlišnost počtu sestav v porovnání s linii (Jip
Man) Yip Man Wing Chun.
Kde existují navíc jedna sestava beze zbraně Sap Ji Lou, dvě sestavy s
cvičebními pomůckami s ratanovým kruhem a jídelními hůlkami a jedna
sestava s mnišskou holí.

https://www.youtube.com/watch?v=uC5hrs3O66s

https://www.youtube.com/watch?v=lJiKJXsod70

Zde dále spíše pro nadšence pro tento styl ještě další zajímavé a
specifické linie, ale méně rozšířené.

4. Gu Lou Wing Chun – pocházející od názvu vesnice (古勞村) odkud pocházel velmistr Leong Zaan (梁赞), který byl sigungem velmistra Yip Mana (Jip Man), Dr. Leong Zaan byl velmi slavným lékařem a učitelem bojových umění, také ve městě Fatsaan. Po své aktivní éře se vrátil na odpočinek zpět do své rodné vesnice, kde na staří začal místní učit Wing Chun, neučil však sestavy, ale pouze dovednosti tohoto stylu a Saan Sau, tedy drily pro sparingová cvičení, dodnes jsou mistři z vesnice Gu Lou
vyhlášeni pro své praktické dovednosti.

https://www.youtube.com/watch?v=8clKgEk2A5s

5. Fung Siu Cing Wing Chun – velmistr Fung Siu Cing (冯少青) byl hercem
kantonské opery, rodák ze Seon Dak dnes součástí města Fatsaan, v jeho
době, druhé polovině 19. stol., putovali herci kantonské opery po
oblasti delty Perlové řeky na tzv. Rudých džunkách, od tud tedy také
název „Wing Chun z Džunek“ Hung Syun Baan Zung Wing Ceon (紅船班中詠春) . Kdo v oblasti byl tak viděl, že je zde stovky říčních toků a kanálů, které velmi hustě spojují celou oblast, to nejenže napomáhá i dodnes růstu
obchodu, ale také pomáhalo právě potulným hercům kantýnské opery, ale i různým tajným společnostem a rebelům proti dynastii Cing 清, fungovat v této oblasti. (K rebelům a tajným spolkům se dostaneme v díle Coi Lei
Fat.) Velmi často byli tyto skupiny propojeny. Oblast tedy dávala
možnost hercům kantonské opery putovat z města do města, předvádět svá představení a vydělávat na živobytí. Jedna legenda, ale velmi málo
pravděpodobná tvrdí že velmistr Fung, ale šel jiným směrem než většina
rebelů v oblasti a pro své bojové dovednosti spojil svůj osud s Číňany
nenáviděnou dynastií Cing a stal se osobním strážcem guvernéra provincie Sei Cyun (四川). Podle této legendy měl být s nastolením republiky uvězněn. Další legenda praví, možná více pravděpodobná, že odešel do Singapore a tam otevřel školu Wing Chun. Toto jsou pouze nepotvrzené, legendy ač krásné, tak neověřitelné. Skutečností je, jelikož Fatsaan byl místem, kde obchod především kvůli keramickému průmyslu velmi kvetl, tak se velmistr Fung Siu Cing na stáří usadil právě zde. Herci kantonské opery byli velmi zdatnými cvičenci kung fu neboť jeho předvádění bylo jejich dennodenním chlebem během jejich vystupování.
Velmistr Fung Siu Cing byl ve 20. letech okolo 70. let a na své
živobytí si přivydělával ve Fatsaanu právě výukou Wing Chun. Zde
doložitelně učil u několika bohatých rodin jejich syny. Jednou byla již
zmiňovaná rodina Jyun „Yun“ (阮), dalším jedním z jeho studentů byl
velmistr Dang Syun (邓璇), který vyučoval mnoho studentů, ale jeho jediným osobním žákem a pokračovatelem stylu byl velmistr Taam Hou Cyun (譚浩泉), od kterého se učil jeho zeť mistr Loeng Wai Coi „Leung Wai Choi“ (梁伟才)a jeho jediným nečínským studentem je Ivan Rzounek sifu z České Republiky.

https://www.youtube.com/watch?v=JH__ZfREG1c&feature=emb_logo

6. „Pan Nam Wing Chun“ velmistr (彭南) Paang Naam, (1911-1995) studoval původně Hung Kyun do roku 1947. Kvůli černé skvrně na jeho pravé tváři byl nazýván „Black Face Naam“. Ve věku 13 let studoval bojová umění a jeho mistry byli Gam Zyu (甘珠), Loeng Sai Sou (梁世蘇) a Ng Man Lung (伍文龍). Ve věku 36 let se naučil dovednosti od slavného velmistra Wing Chun Ziu Zau(招就) a velmistra Lai Jip Ci (黎葉箎). Jeho vynikající bojová umění se těší reputaci v oblasti delty Perlové řeky. A zanechal cenné materiály pro bojová umění pro budoucí generace. Byl také specialistou na čínskou medicínu, oba jeho synové pokračují v jeho odkazu, jak výuce bojových umění tak i v medicínské praxi – mistr Paang Syu Cung (彭树松) Peng Shusong mistr Paang Syu Zou(彭树藻).

https://www.youtube.com/watch?v=CV0ZtkAwooE

7. „Chan Wah Shun Wing Chun“ (陳華順) – velmistr Can Waa Seon – známý
především pro jako Směnárník Waa (找錢華) Zaau Cin Waa, byl studentem
velmistra „Leung Jana“, krom Wing Chun se od něj učil též tradiční
čínskou medicínu, především Tit Dat – nápravu kostí a traumatologii. Dle
mnoha zdrojů byl právě on hlavním učitelem velmistra „Yip Mana“, byl
známý svou velkou silou. Tento rodák z Seon Dak (顺德)již několikrát
zmiňované dnes již části města Fatsaan, vyučoval i svého syna Can Jyu
Min „Chan Yiu Min“ (陳汝棉) někdy jeho jméno uváděno jako (陳汝錦) Can Waa Gam a ten vyučoval své syny (陈家廉) Can Gaa Lim a (陈家炎) Can Gaa Jim, kteří se od otce učil nejen jeho Wing Chun dovednosti, ale i jeho dovednosti v čínské medicíně. Dalším následovníkem a dnešním představitelem této linie, je především mistr Can Gwok Gei (陈国基), syn velmistra Can Gaa Lima. Na videu je Taam Wun Biu(谭焕标), jeden z hlavních aktivních mistrů tohoto stylu přímo ve městě Seon Dak.

https://www.youtube.com/watch?v=Abl_ot3_C8g

https://www.youtube.com/watch?v=DujbPHe0Enk&list=PL0VH4Xl4fRBgaJtpR6sieVJusIHjl-zFD&index=4

https://www.youtube.com/watch?v=hobs0Kh-f7I&list=PL0VH4Xl4fRBgaJtpR6sieVJusIHjl-zFD&index=5

ale zde i viditelný vliv jiných stylů – sestava Tygr a jeřáb

https://www.youtube.com/watch?v=ltGyg5GA1h8&list=PL0VH4Xl4fRBgaJtpR6sieVJusIHjl-zFD&index=7

8. „Ling Naam Wing Chun“ (嶺南詠春拳), tento styl je založen na učení
několika mistrů, je tedy velmi moderním stylem kombinace nejen mnoha
stylů Wing Chun, ale i dovedností z jiných druhů kung fu a bojových
umění – především je to „Gwongjau Wing Chun“ (廣州詠春拳) „Sam Nanga“ sifu, „Siu Lam Wing Chun“ (少林永春拳) Baak Ceonga sifu(白昌) a „Chan Yumin Wing Chun“ 陳汝棉永春拳“ . Dnešní největší popularizátor tohoto stylu v Číně byl asi Fok Zan Kau sifu (霍振球) (1959), který se Wing Chun začal učit u svého otce Fok Zeon Fan (霍駿勳) (1928-1990). Ten byl v roce 1948 jedním z prvních studentů „Gwongjau Wing Chun“. Dalším z reprezentantů tohoto stylu je především linie od Severní řeky města Cing Jyun(清远), především mistr Jyun Gwok Wai (阮国伟) Jejich bojové dovednosti a praktičnost je neuvěřitelná.

https://www.youtube.com/watch?v=fpAtovzEfgI&feature=youtu.be

https://m.baidu.com/video/page?pd=video_page&nid=4936702243923764877&sign=11758127247552876110&word=岭南咏春霍振球&title=岭南咏春拳简介

9. Paau Faa Lin Wing Chun (刨花蓮詠春) – poslední z velmi zajímavých linií
tohoto stylu, kterou uvedu je tento velmi raritní styl, stejně jako ostatní styly se odkazuje k legendárnímu klášteru Shaolin, a mnicha nazývajícího „Velký Východní Vítr“ (大東風), který předal toto učeni bratrům Ze (謝) jeho třetí generací byl velmistr Lau Daat Saang přezdívaný podle práce, kterou dělal, výrobce hoblin, právě „Paau Faa Lin“ od něj tedy název stylu teto linie Wing Chun. Tato linie nebyla nikdy veřejně vyučována a cvičili ji pouze v malých skupinkách většinou příslušníci jedné rodiny. V Hongkongu byla tato linie prezentována velmistrem 4. generace Zyu Zung (朱忠) a jeho synem Zyu Wing Zi (朱榮芝) a jeho studentem mistrem Josephem Lau (劉煥聰). Ve Fatsaanu v pevninské Číně, pak velmistry, bratry Gwok – Gwok Gaai(郭佳) a Gwok Sou (郭蘇)

video velmistra Zyu ve 103 letech.

https://www.youtube.com/watch?v=Ncr1muy0hOs

bratři Gwok 90 a 96 let.

https://www.youtube.com/watch?v=-eMRNRyjuKo&feature=emb_logo

https://www.youtube.com/watch?v=JiBMTLGfC3E

5. Lodní pěst

Lodní pěst – (船拳) Syun Kyun “Chuan Quan”, ”Boat boxing” okolí  Souzau “Suzhou”(苏州) je místní tradiční styl kung fu v provincii Jiangsu a Zhejiang. Hlavními uživateli a představiteli tohoto stylu jsou místní rybáři. Styl se cvičil a je přizpůsoben používání na lodi, proto je linií tohoto stylu více, dle města ze kterých pochází, na videu Hung Naam Syun Kyun (江南船拳) Aby se cvičenci tohoto bojového umění dokázali přizpůsobit pohybu lodi, musí být stabilní a musí vykonávat své dovednosti tak, aby nebyli omezováni pohybem lodi. Tedy stabilní a přitom lehký pohyb. Pohyb je velmi rychlý, obrana je pouze rukami a vytáčení na ose. Na předměstí Suzhou je zvykem zdobení lodí s ukázkami kung fu, „něco jako alegorické lodi“: na Lixii, festivalu dračích lodí, festivalu uprostřed podzimu a dalších festivalech se na lodi společně předvádějí cvičenci a mistři kung fu. Boxerský člun zdobí speciální dvojitý meč ve tvaru kotvy a lebky. Na přídi mohou zápasníci uplatnit své schopnosti. Na obou stranách kabiny jsou na mohutných regálech umístěny nože, meče, halapartny a další zbraně. Na stožáru vlajka vesnické skupiny bojových umění. Některé boxerské lodě mají také hudební doprovod Jiangnan Sizhu se zpěvem. Cvičenci provozují také lukostřelbu. Bojová umění používaná ve vodních vesnicích Jiangsu a Zhejiang zahrnují tyto sestavy: „Little Red Boxing“, „Yuejia pěst“, „Little Golden Gun“, „Eight Tigers in Youzhou“, „Monkey Boxing“, „Drunk Eight Immortals“, „Plum Blossom Pile“ a další. Mezi zbraně patří nože, zbraně a meče. , tyč, halapartna, sekera, bič, vidlice a další zbraně. K dispozici jsou také kamenné zámky, keramické nádoby na víno používané pro trénink síly.
V období dynastie Qing, byl styl rozšířen především ve městě ZauSaan “Zhoushan” (舟山) se cvičenci toho stylu, který cvičila většina rybářů z této oblasti, proslavili ve vzdoru proti Japonským pirátům. Kteří tomuto stylu s respektem přezdívali San Kyun “Shen Quan” (神拳)  (styl duchů nebo démonů)
https://www.youtube.com/watch?v=B61TG4yD5Mc

O autorovi:

Lukáš Slavíček sifu – začal s bojovými uměními v roce 1995 a tradiční čínská bojová umění se učí od roku 1998. Začínal se stylem Wing Chun v České Republice a v roce 2003 díky svému učiteli Wing Chunu Ivanu Rzounkovi sifu poprvé navštívil Čínu. Několikrát odjel do Číny studovat styl Choi Lei Fat a od roku 2009 do roku 2018 žil v Číně nepřetržitě a studoval Choi Lei Fat techniky se zbraněmi pod vedením Bun sifu z Fatsanu. Od roku 2010 začal cvičit Fatsan Bak Mei – styl Bílého Obočí, kdy se stal osobním žákem mistra Ling Hong Kit, kterého stále pravidelně navštěvuje. V roce 2016 začal s Pekingským zápasem v Pekingu, kde prodělal několik zranění, která ho přivedla ke studiu stylu Jižní Kudlanky, které se věnuje jako osobní žák mistra Chan Kim Ming.